Podle shrnujícího článku publikovaného v roce 2024 na Standford Law School vykazuje známky závislosti a sociálních sítích až 20 % mladých lidí. Není ale důvod hned zahazovat telefon. Je spíš fajn si uvědomit, jak vlastně sociální sítě fungují a proč nás tolik přitahují, že s nimi často vstáváme i usínáme.
Dopamin a instantní štěstí
Dopamin je neurotransmiter, který se podílí na pocitech radosti, motivace a spokojenosti. Sociální sítě dopamin umí uvolnit. Uvolňuje jej mnoho dalších aktivit jako je sport, poslech oblíbené hudby nebo třeba trávení volného času s kamarády. Oproti sociálním sítím je ale potíž v tom, že tyhle aktivity jsou často mnohem náročnější na čas i energii a tím i méně dostupné. Telefon přitom máme všichni v kapse. Je to takové instantní štěstí. Z pochopitelných důvodů náš mozek dopamin miluje a chce ho ideálně víc a víc.
Dobře nastavené algoritmy
Sociální sítě umí dobře poznat, co máš a nemáš rád. Ať už jde o zvířata, sport, módu, elektroniku nebo cokoliv jiného. Pečlivě nastavené algoritmy pak volí, jaký obsah uvidíš a tvůj feed je ti šitý na míru tak, abys co nejdéle vydržel aktivní. Navíc je forma příspěvků, (například délka videí) vymyšlena tak, abys dokázal udržet pozornost a obsah tě stále bavil.
Posilování chování
Možná si to pamatuješ z přednášek základů společenských věd – pokud dostaneš něco, co chceš, zapamatuješ si to a chování opakuješ. Říká se tomu pozitivní posilování. Sociální sítě nám pořád dokola přináší drobné radosti a odměny. Mozek se učí, že trávit tam čas se vyplácí. A chce to opakovat. Sociální dítě jsou na tenhle fenomén připraveny. Feed nikdy nedojde, nikdy nevíš, co dalšího tam ještě je, a to tě motivuje dál scrollovat.
Sociální kontakt
Člověk je tvor společenský a má přirozenou potřebu být v kontaktu s druhými. Přes sociální sítě je to snadné a rychlé, ať už jsme kdekoliv. Nemusí se jednat jen o zprávy na messengeru, i videa, příspěvky a reakce na ně jsou určitá forma komunikace. Nepřímá komunikace je často zároveň méně stresující než přímý kontakt. Když se cítíme sociálně přijímáni a uznáni, opět se nám zvyšuje hladina dopaminu.
Co s tím?
Pokud si nejsi jistý, jak to máš se sociálními sítěmi, přečti si náš článek Digitální závislosti, tam se dozvíš o závislosti víc. Navíc ti tam přinášíme tipy, jak se proti závislosti na sociálních sítích bránit. Pokud máš nějaké doplňující otázky, neváhej se obrátit na nějakého z našich terapeutů, jsou tu pro tebe!
*Upozorňujeme, že článek je napsán v mužském rodě z důvodu stylistické volby a nikoli s úmyslem diskriminovat nebo vylučovat jakoukoli pohlavní identitu. Cílem je zajistit jasný a soudržný styl psaní, respektující všechny čtenáře bez ohledu na jejich pohlaví.
