Spoustu možností jako zdroj úzkostí

Lucie Holubičková

Lucie Holubičková

07.04.2025 5 min čtení

Jed dnešní doby –⁠⁠⁠⁠⁠ rozhodovací paralýza

Dnešní doba nám umožňuje věnovat se skoro všemu, co nás napadne. Cestovat po světě, chodit na různé druhy společenských akcí, vybírat si ze širokého spektra oborů a škol… Máme na dosah skoro vše, na co si jen vzpomeneme. Od jídla, oblečení, studia až po různé seznamovací aplikace pro nalezení vztahu. Zní to jako pohádka, ale je tomu opravdu tak? Nestalo se vám naopak někdy, že jste si kvůli velkému množství možností nemohli vybrat? „Co když si vyberu špatně?“ „A nebude lepší tenhle kluk než ten druhý?“ „Který seriál na Netflixu si pustit?“ „Na jakou párty jít?“ „Čemu se věnovat dřív?“

Rozhodovací paralýza může být jedem dnešní doby. Místo toho, aby nám nové možnosti život ulehčovaly, naopak ho svazují a mohou dokonce způsobovat úzkosti z toho, že si nejsme schopni vybrat. Čím důležitější rozhodování je, tím více energie nám bere. Samotný okamžik volby v nás vytváří negativní emoce, převážně strach z toho, že si zvolíme špatně. Trpíme tak nedůvěrou ve vlastní rozhodnutí, zapříčiněnou nízkým sebevědomím, ovlivněnou tlakem vnějšího okolí nebo strachem nést odpovědnost za případné negativní důsledky vybrané možnosti. Pocit úzkosti má za následek to, že akt volby odkládáme. V mnohých případech vede rozhodovací paralýza až k tomu, že je člověk rozhodováním tak vyčerpaný, že mu již nezbývá energie na vykonání samotné činnosti.

Zákeřnost rozhodovací paralýzy má v dnešní době rostoucí tendenci vzhledem k narůstajícím možnostem všeho. Výběr z velkého počtu variant totiž zvyšuje pravděpodobnost, že naší volby budeme litovat.

Největší chybu děláme, když začneme kvůli těžkostem s rozhodováním pochybovat sami o sobě. Začnou na nás dotírat myšlenky, zda nejsme hloupí nebo neschopní, když „to nedokážeme rozseknout“. Snižuje se naše sebedůvěra, vkrádá se nejistota. Přitom to ve skutečnosti s našimi kvalitami až tak moc nesouvisí.

Když si něco vybereme, máme tendenci si v budoucnu říkat, co by bylo, kdybychom si tenkrát vybrali něco jiného. Přemýšlení nad jinými volbami nás vede k tomu, že jsme s vybranou variantou méně a méně spokojení. Což způsobuje, v případě, že jde o výběr vysoké školy, zaměstnání či životního partnera, větší a větší pochybnosti, které nakonec mohou vést k selhání a u některých jedinců i k úzkostem, depresím nebo úniku k návykovým látkám.

Proč se bojíme si vybrat?

Jako malé děti většinou víme, co chceme. Přirozeně reagujeme na svoje potřeby. Chceme si hrát s panenkou, tak si ji vezmeme. Nepřemýšlíme, jaký druh čokolády si vybrat nebo jaké kamarádce dáme přednost.

Co se tedy v budoucnosti změní, že se z rozhodování stane problém? Je to ovlivněno právě vnějším prostředím, které nás v průběhu života přetváří a někdy jeho intenzita může způsobit, že se v sobě ztratíme a přestaneme vědět, co opravdu chceme.

Ve škole se nikdo moc neptá, co bychom dělali rádi. Vlastně jsme odměňováni za to, že děláme, co se nám řekne, a moc se neptáme po smyslu dané aktivity. Anebo na naše potřeby nereagují rodiče. Když je rozhodovací proces příliš dlouhý, převládne strach naší obranné části a zvolíme nejbezpečnější variantu. Lépe řečeno zvolíme tu, která směřuje na druhou stranu od toho, čeho se bojíme. Strach může být dobře opodstatněný, ale bývá převážně odkoukaný právě od rodičů. To může způsobit, že si vybereme raději studium ekonomie či práv před filosofií, abychom byli v budoucnu lépe zajištění. Často se to ukáže na nespokojenosti se zvolenou variantou, která přináší novou nejistotu do dalších rozhodnutí.

Není tedy divu, že stále narůstá počet lidí a hlavně mladistvých, kteří trpí úzkostmi a různými druhy strachů. Dnešní doba plná možností, které jsou vlivem internetu a sociálních sítí prakticky neomezené, způsobuje, že se v sobě a ve svých potřebách prakticky ztratíme.

Co nám při rozhodování může pomoci?

Jak už jsem zmiňovala výše, udělat „správné“ rozhodnutí je o naší identitě, o naslouchání vlastním potřebám. To, co pro někoho může být dobrou volbou, pro druhého může znamenat opak. Nikdo nemá identické potřeby a každá varianta má svoje výhody a nevýhody. Sebepoznání může být cestou k tomu, učit se naslouchat svým potřebám a tím pádem dělat i „správná“ rozhodnutí. Vybrat si z velkého množství možností právě tu „naši“. Proto je důležité se zastavit a srovnat si vnitřní hodnoty. Někdy může pomoct odpovědět si na otázky typu:

  • Jsem ochoten se za tuhle volbu opravdu postavit?
  • Je to v souladu s tím, kým chci být? Přijímám ji jako součást své identity?
  • Chci studovat tuhle školu, protože to chci já, nebo protože je to praktičtější, anebo to chtějí rodiče?
  • Chci být s tímhle partnerem, protože si rozumíme a je mi s ním dobře, nebo protože se líbí kamarádkám?
  • Chci cestovat, protože mě to baví, nebo protože to je aktuálně „in“?

Pokládání si podobných otázek může pomoc při složitém rozhodování. Hledání „správného“ rozhodnutí je cestou poznávání sebe samého. A když se to nedaří, terapeuti z Shifto vám ke znovunalezení vašeho já mohou pomoci.

SHIFTO poradna
Necítím se dobře

Lucie Holubičková

Lucie Holubičková

Občas se v životě ztratíme a nevíme jak dál, jsme zmatení z toho, co se s námi děje a co cítíme. Proto jako adiktolog a psychodynamicky orientovaný terapeut pomáhám klientům najít jejich vlastní cestu, identifikovat, proč aktuálně bojují se svými démony a hledat možnosti a způsoby, jak se cítit lépe. Můj přístup je založený na vytváření bezpečného a důvěrného prostoru tak, aby se v něm dařilo vzájemné autenticitě, vztahovosti, přijetí a otevřenosti. "Nebuď na to sám"